Keltoi 1994-2017

venuseEncyklopedie archeologie

Ötzi měl zánět žaludku

Výzkum žaludeční bakterie zamotal historii migrací lidstva

Když před 5300 roky umíral v alpském sedle, trpěl pravěký horal řadou neduhů. Měl zkornatělé tepny, artritické klouby, plíce zakouřené dýmem z ohnišť, zanícené dásně a žlučníkové kameny. Ve střevech hostil cizopasné červy. Teď přidali vědci na seznam chorob pravěkého čtyřicátníka známého jako Ötzi i zánět žaludku a snad i žaludeční vředy. Vyplývá to z analýz bakteriální DNA izolované z jeho žaludku.
Zachovalé tělo muže z pravěku nalezli vysokohorští turisté v roce 1991 v tajícím ledovci ve více než třítisícové nadmořské výšce. Nízké teploty mrtvolu perfektně konzervovaly. Ötzi tak vědcům nabídl řadu „momentek“ ze života lidí doby měděné. Z výzkumů jeho těla a předmětů, které se u něj našly, jsme se dozvěděli, jak se lidé z jižních svahů Alp oblékali a obouvali, co jedli, s jakou výbavou putovali přes hřebeny Alp.

Nejnovější výzkum týmu vedeného Albertem Zinkem z bolzanského Ústavu pro mumie a ledového muže odhalil v Ötziho žaludku zbytky bakterií Helicobacter pylori. Vědcům se podařilo přečíst její kompletní dědičnou informaci. Výsledky publikované ve vědeckém časopise Science mění naše představy o osídlení pravěké Evropy.

Nejúspěšnější bakteriální nákaza Bakterie Helicobacter pylori patří k nejúspěšnějším mikrobům napadajícím člověka. Nakažena je jí asi polovina lidstva. Některé kmeny bakterie jsou neškodné a zdá se, že by mohlymít na lidské zdraví dokonce potitivní vliv, protože v reakci na jejich přítomnost se lidský imunitní systém zklidní a je méně náchylný k alergiím.

Jiné kmeny Helicobacter pylori však vyvolávají záněty žaludeční sliznice přecházející někdy až v žaludeční vředy a nádory. Právě takovým nebezpečným typem bakterie byl nakažen i pravěký horal. Jeho bakterie byla vybavená genem pro toxin podílející se na vzniku žaludečních vředů. Ve vzorku horalovy žaludeční stěny identifikovali vědci dvaadvacet proteinů typických pro zánět sliznice. Samotná sliznice se bohužel nedochovala ve stavu, který by dovolil posoudit míru jejího poškození. Nevíme, zda Ötzi trpěl žaludečními vředy, či zda už zánět přešel v nádorové bujení. Je ale pravděpodobné, že mu nebylo dobře od žaludku. Jeho problémy však asi nebyly vážné, protože umíral s žaludkem plným masa alpského kozorožce.

„Při jídle se rozhodně neodbýval,“ komentuje tuto skutečnost člen výzkumného týmu Frank Meixner. Soužití člověka s bakterií Helicobacter pylori začalo před více než 100 000 lety. Bakterie putovala s lidmi po celém světě a vyvinula se do pestré škály typů, které lze rozčlenit na sedm velkých hlavních skupin. V rozložení typů bakterií se odráží historie dávných migrací a velkých přesunů. V dědičné informaci bakterie Helicobacter pylori dnešních obyvatel Nového světa se například jasně odrazil dovoz černých otroků ze západní Afriky.
Bakteriální novinka

Dnešní Evropané hostí ve svých útrobách bakterie Helicobacter pylori vzniklé křížením bakterií typických pro Afričany s bakteriemi typickými u obyvatel indického subkontinentu. Totéž vědci očekávali u Ötziho. K jejich překvapení se však v jeho žaludku skrývaly zbytky bakterií indické provenience.

Vědci předpokládali, že evropský „hybridní“ typ bakterie vznikl kdesi v oblasti Blízkého východu před více než 10 000 roky. Někteří badatelé kladou jeho vznik dokonce do doby před 50 000 roky. V tomto prostoru se střetávali lidé žijícív Africe s obyvateli Asie a snadno mohlo dojít k tomu, že se někdo nakazil jak africkými, tak i asijskými bakteriemi. Ty se pak v něm „zkřížily“ a vytvořily hybridní typ mikroba. Nález z Ötziho žaludku představy bourá. Africké bakterie se dostaly do útrob Evropanů mnohem později, před méně než pěti tisíciletími. Bakterie žijící v žaludku pravěkých obyvatel Evropy patřila až do Ötziho doby k asijskému typu. V prostoru Blízkého východu se jí zřejmě nakazili už první zemědělci, kteří se odtud vypravili osídlit evropský kontinent.
Bakterie afrického původu přicestovaly na náš světadíl až mnohem později, v dobách, kdy už Ötziho tělo leželo pod vrstvami ledu v alpském sedle. Nový typ bakterie typický pro dnešní Evropany má tedy poměrně krátkou historii a musel se vyvinout překvapivě rychle. V našich útrobách nežije svědek dávných migrací, ale poměrně horká evoluční novinka.

Jak vznikla „naše“ bakterie Vznik evropského typu Helicobacter pylori se zdál dlouho celkem jasný. Nyní ho halí záhada. Jaká migrační vlna mohla přenést z Afriky do Evropy nový typ bakterie a jak to, že se vzniklý hybrid tak rychle rozšířil?

Část vědců soudí, že pro rozšíření nového typu bakterie Helicobacter pylori nebylo zapotřebí velkého „stěhování národů“. Mikrob mohl přicestovat s pár lidmi. Jakmile se v útrobách některých lidí objevily vedle sebe bakterie asijského a afrického původu, vznikl jejich hybridizací nový kmen s vysokou adaptační schopností. Díky ní se hybridní bakterie rozšířila po celém kontinentu.

K „přemazání“ bakterií původního typu, jaké hostil ve svém nemocném žaludku Ötzi, mohla přispět i radikální změna životního stylu Evropanů. Ti tehdy opustili lov zvěře a sběr rostlin jako hlavní zdroj obživy a začali se spoléhat na zemědělství. To znamenalo i usedlý život na jednom místě ve větší koncentraci lidí na malém prostoru. Nákaza novou bakterií se tedy mohla snadno šířit.

oetzi1oetzi2

Zdroj: Lidovky

PLG_CONTENT_SHOWTAGS_TITLE Ötzi

Související články

Odběr novinek