Tunel Blanka z pohledu archeologů – záchranný výzkum v letech 2008–2014

Rozsáhlý záchranný archeologický výzkum při budování tunelu Blanka (otevřen bude 19. 9. 2015) v západní části hlavního města, vedený Archeologickým ústavem AV ČR, Praha, v. v. i. a v některých úsecích též firmou Archaia, trval od října 2008 do května 2014. Stavba tunelu, jejímž investorem je Magistrát hl. m. Prahy, prochází oblastí mezi národní kulturní památkou Pražský hrad a územím s významnými koncentracemi pravěkého a středověkého osídlení v Dejvicích, Bubenči a Střešovicích. Od počátku byla akce prezentována jako komplexní archeologický výzkum mapující přírodní a kulturní dědictví v časové škále od paleolitu až po 20. století. V jejím průběhu byly díky několika významným nálezům obohaceny dějiny středověké a raně novověké Prahy.

Výzkum v trase tunelu dosahujícího délky téměř 2,5 km probíhal na území Prahy 6, od Špejcharu až po oblast výjezdu ze Strahovského tunelu. Díky odkryvům mocným až 15 m byly získány poznatky o vývoji severního a západního předpolí Pražského hradu a jeho proměně v geologické i historické minulosti. Mezi nejvýznamnější pravěké nálezy můžeme zařadit kosti pleistocénních velkých savců z oblasti Dejvic nebo skupinu zahloubených objektů odkrytých ve Střešovicích v Patočkově ulici, datovaných do doby bronzové a železné.

Zcela nečekaným byl objev raně středověkého kostrového pohřebiště ze sklonku 9. až 1. poloviny 10. století v blízkosti křižovatky ulic Milady Horákové a Svatovítská. Celkově bylo prozkoumáno 84 hrobů s bohatou a rozmanitou výbavou tvořenou nádobami, náušnicemi ze stříbra či slitin barevných kovů, pozlacenými gombíky či korálky. Nález tohoto pohřebiště otevírá otázku existence raně středověké sídelní aglomerace severně Pražského hradu.

Dalším překvapivým objevem bylo nevelké pohřebiště s 59 hroby v Patočkově ulici, které může být spojováno s událostmi z období válek o habsburské dědictví v 18. století.

Zdroj a fotografie ARUP ČAS