Keltoi 1994-2017

Irská pouť - Oilithreacht na Gaeilge

Zamysleli jste se někdy nad tím, proč lidé již od předkřesťanských dob berou do ruky hůl a vyrážejí na dlouhou pouť, aby navštívili místa, kde přebývají božstva? A co zde hledají? Je zřejmé, že přitom mají vždy na zřeteli prospěšnost takové cesty.

Slovy Louise Charpentiera v knize „Les Mysteres Cathedrale de Chartes" je tím, čeho má být v cíli cesty dosaženo, duch daného místa. Jsou místa, kde duch jako by dýchal, místa, kde člověk může být duchem prodchnut, kde je v něm rozvíjen cit pro božské. To je největší dar Nebes a Země, udělený člověku. „Staré národy považovaly člověka za dokonalého, teprve když byly probuzeny jeho duchovní schopnosti - významnou roli zde hrálo také ,probuzení´ dosažené telurickým (zemským) účinkem poutních míst. Všechna náboženství, stará i moderní, měla vždy svá poutní místa, ve většině případů se jedná o tytéž lokality", říká Charpentier.
Dnes již víme, že naši předkové byli k působení a intenzitě přírodních sil citlivější než my. Není divu - byli více spjati s přírodou, cítili se její součástí. Proto také posvátná místa lépe rozpoznávali. Našemu pokolení, které podlehlo vlivu materialismu, nezbývá nic jiného, než vyhledávat znamení, která nám tu dávné generace zanechaly: megality, menhiry, dolmeny a chrámy.
V 21. století se nám „duch místa", který „dýchá" může jevit jako nepochopitelný a dětinský. Telurické proudy vznikají pohybem podzemních vod, jiné zas posunem půdy, spojením různých vrstev země s následnou změnou elektrického potencionálu a teploty. Další přicházejí z hlubin - ze zemského magmatu.
Tyto proudy jsou manifestací samotného života Země a tam, kde se neobjevují, je země jako mrtvá, neplodná, bez krevního oběhu. Naopak místa, kde se projevují, oplývají životodárnou úrodností. Naši předkové věděli, že tyto proudy byly dobré a špatné. Dobré jsou ty, které působí blahodárně na lidi, zvířata a rostliny. A protože lidé kdysi vyhledávali příhodná místa k životu, označovali místa s aktivním příznivým prouděním vztyčováním kamenů. Aby tyto kameny zachytily také nebeské proudy, tyčily se někdy hodně vysoko. Dnes jim říkáme menhiry. Byly to kameny plodnosti, protože soustřeďovaly oplodňující síly Země a Nebes. Nebyly tedy pouze samoúčelné – jak se dnes někdo může domnívat.
Stejně tomu bylo s dolmeny. Dolmen však není jen kamenem plodnosti, má hlubší duchovní význam. Stává na místě, kde má telurický proud na člověka spirituální vliv. Na místě, které „dýchá přítomností ducha". Tato místa vždy byla lokalitami, kterými pronikal duch hmotou. A snad i místem zasvěcní-iniciace používané samotnými druidy. Mluvíme-li o iniciaci, nejde o poučení ve smyslu „vědění", ale změnu stavu. První křesťané jej chápali jako stav milosti.Při putování byly stupně iniciace udíleny postupně, od jednoho posvátného místa k druhému, až po finální nové zrození. Takto docházeli osvícení druidové.
Vykonávajíc zároveň i funkci nejvyšších kněží, bezpochyby dbali na to, aby se iniciace dostalo pouze tomu, kdo toho byl hoden a u koho nehrozilo pokušení zneužití získané moci zasvěcení...
Jednou z fází mého zasvěcení, spolu s ostatními účastníky seminářů Pavla Kozáka, byla pouť do země megalitů - Irska v září roku 2005. Zde jsou hlavní milníky tohoto dobrodužství (názvy uvádím přednostně v irské gaelštině, toto pořadí je v Irsku zachováno všude u ukazatelů též).

9.9.2005 cesta z přístavu Rós Lair (Rosslare) do Trá Mhór (Tramore), hrabství Phort Láirge (Waterford).
Volba padla na pohyb Irskem ve směru hodinových ručiček.

Dolmen Knockeen
, poblíž Waterfordu, stavba má dvě stropní desky, což je v kraji běžné. Svislé bloky (ortostaty) měří 2.8 m a celková výše dolmenu je 3.5 m. Stropní kameny měří 1.9 x 1.29 m a 3.8 x 2.1 m. Na první pohled mi dolmen připomínal jakýsi starověký „prakostelík". Zvláštností je malý vchod ve tvaru klíčové dírky, který mohl být používán k podávání pokrmů duchům mrtvých nebo jako vstup pro účastníky rituálů.

Dolmen Knockeen
Dolmen Knockeen


Dolmen Gaulstown
, poblíž Waterfordu směrem na Tramore. Dolmen míří na severovýchod ke svahu. Sestává z dvou portálových kamenů na východě, vysokých 2,4 m. Komoru tvoří spolu s nimi další tři ortostaty. Velká stropní deska pravoúhlého tvaru je dlouhá cca 4,2 m a tlustá 1 m.
Dolmen Gaulstow...
Dolmen Gaulstow...


Ogamové kameny Drumlohan
, 3.5km severně od vesnice Stradbally. Místo je známo jako "Ogamová jeskyně", deset kamenů s vytesanými nápisy v písmu Ogam tvoří část stěn a strop zapuštěného prostoru dlouhého 3.5 m, širokého 1.5m, a 1.2 m vysokého. Ve 20. století byly některé kameny vztyčeny, aby byl umožněn pohled dovnitř prostoru. Ogam bylo irské hláskové písmo v podobě zářezů rytých do hran kamenných kvádrů nebo do dřeva. Používalo se pro zápis irštiny před příchodem křesťanství.
Drumlohan
Drumlohan


Ubytování Dún Garbhán (Dungarvan), Lawlors Hotel

10.5.2005 pokračujeme směr hrabství Corcaigh (Cork) ke kamenným kruhům a řadám.

Kamenný kruh Templebryan, severně od vesnice Clonakilty, pozůstatek většího kamenného kruhu, který dnes tvoří čtyři stojící kameny a jeden téměř ležící. Ve středu se nachází velký křemen (což je prý v okolí Corku běžné). Nejvyšší z kamenů má výšku cca 2 m. Středovému křemenu se říká "Cloich Griene", tedy Sluneční kámen.

Templebryan
Templebryan

Kamenný kruh Bohonagh, u vesnice stejného jména, na malebném místě se tyčí 9 z původních kamenů. Portál tvoří 2 sousedící bloky o výši 2.4 m, osa mezi nimi a protějším vysokým kamenem na západě míří k východu slunce při rovnodennostech. Cca 20 m východně od kruhu je pohřební komora. Balvan coby stropní deska má na sobě vícero miskovitých prohlubní. 2 ze 3 podpůrných kamenů jsou křemeny.

Bohonagh
Bohonagh
Bohonagh

Kamenný kruh Drombeg, poblíž Clonakilty směrem na Ross Carberry, dále dle ukazatele. Tento pohledný kruh, lokálně známý jako Druidův oltář (Druid's Altar), se nachází na přírodní skalní plošině s výhledem na moře. Z původních 17 bloků místního hladkého pískovce zůstalo 13 a tvoří kruh o průměru 9,5 m. Asit 40m západně jsou zbytky dvou kamenných pravěkých chýší se společným vchodem.

Drombeg
Drombeg
Drombeg

Kamenná řada Guarranes – Five Fingers, poblíž Skibbereenu směrem na Castletownsend, tedy, toto je opravu nádherné místo. Na první pohled 3 sirkovité kameny na dálku nijak neuchvátí, ale zblízka jde o impozantní sestavu – nejvyšší ze sloupů měří 4,5 m. Původně zde bylo 5 těchto „prstů". Zbytek čtvrtého leží opodál, pátý prý byl přemístěn jinam.

Five Fingers
Five Fingers

11.5.2005 na jihozápědě nad zálivem Bantry Bay

Kamenný kruh An Chaoilchoill (Kealkil), z Kealkilu sledujte ukazatel. Nachází se v krásné poloze 800m od vesnice. Kamennou sestavu tvoří kruh o 5 kamenech a 2 poblíž v ose kruhu stojících menhirech (vyšší z nich má přes 4m; je zlomený a původně prý měřil asi 6m). Poblíž monolitů je zarostlá mohyla – po jejím obvodu je 6 vztyčených kamenů. Jde o velmi staré kultovní místo, jeho počátky mohou sahat do horizontu 10 000 let před Kristem. Místo bylo vymezeno kameny ve dvou částech – kruhu a dvojici. Obě části byly určeny samostatným rituálům. Energie kamenných staveb není podle Ing. Kozáka v klidovém stavu nijak výrazná, zvyšuje se však při obřadech. Z lokality je nádherný výhled na mořský záliv Bantry Bay.

Kealkil
Kealkil
Kealkil

Kamenný kruh Dhá Dhrom (Ardgroom), 7 km západně od Lauragh Bridge, další lokace nad Bantry Bay, krásný kruh se štíhlými kameny pilířovitého vzhledu. „Přežilo" zde 9 kamenů. Měří od 0,3m do 2m. Vně kruhu se nachází související menhir.

Ardgroom
Ardgroom
Ardgroom

Kamenný kruh Kenmare, jeden z nejsnáze dosažitelných kamenných kruhů - na Cromwellově mostě v Kenmare doleva kolem turistické kanceláře. Udržovaný v téměř parkovém vzhledu. Jde o elipsu 17.5 x 15 m. Najdeme tu 14 baculatých balvanů a 1 metrový podlouhlý kámen. Ve středu kruhu trůní zajímavá malá pohřební komora - 1.5 m široký balvan zde spočívá na nejméně 3 malých valounech.

Kenmare
Kenmare
Kenmare

12.5.2005 přesun z Corcaigh(Cork) do hrabství Luimneach (Limerick) a Chláir (Clare)

Klínová mohyla Island, z Mallow na jih a doleva na Burnfoot, tam pak druhá vlevo a pak se držte vpravo až k farmám. Pro mne jeden z nejpůsobivějších monumentů Irska, asi kvůli svému neobvyklému tvaru. Hrobka má tvar písmene „U" s průměrem cca 11m. Chodba je dlouhá skoro 7m, má dvojité stěny, vchod je mysticky vymezen dvěma stojícími kameny.

Island
Island
Island


Kamenný kruh Grange, z Bruffu na sever asi 1 km, za křižovatkou uvidíte parkoviště a ukazatele. Kruhu se někdy říká také Lios. Jde o největší irský kamenný kruh. Přes 100 kamenů je usazeno podél mohutného kruhového valu. Ten má 1m do výše a 10m našíř. Stavba je velmi stará a způsob provedení se mimo Irsko nevyskytuje. Kameny v kromlechu jsou opřeny o masivní val, který z vnějšku ohraničuje tuto kruhovou svatyni o průměru téměř 50 metrů, včetně valu pak cca 70m. V jednom místě valu je úzký průchod, kterým se do božiště při rituálech vstupovalo, impozantně ohraničený kameny. Zasvěcovací účel je zdůrazněn tzv. energetickým vírem v celé ploše až k vnějšímu úpatí valu. Vysoká úroveň energie místa ve středu kruhu hovoří i o praktikování obou kultů základních předkeltských kultů, uctívajících Otce Stvořitele a Matku Zemi. Velký blok na sever od vstupu je znám jako Crom Dubh( údajně první irský bůh, původem z Afriky). Má 2,5m a váží prý přes 50t.
Grange
Grange
Grange


Kámen posvátného stromu Clog-na-Bíle, nadpřirozený strom, proměněný v kámen. Rostl poblíž Lough Gur. Najdete ho za valem, 100m jižně od kamenného kruhu Grange.
Clog-na-Bíle

Dolmen Poll-na-Brón (Poulnabrone), u silnice R480 v hrabství Clare cca 9 km jižně od městečka Ballyvaghan. Poulnabrone dolmen je portálová hrobka postavená někdy mezi lety 4200–2900 př. n. l. Ttvoří ji velká kamenná deska o rozměrech 2x3 m o hmotnosti cca 5 tun, podepřená kolmo vztyčenými deskami do výšky cca 1,8 m. Dříve byla na tuto stavbu navršena ještě hliněná mohyla o výšce cca 9 m a dolmen sloužil jako vstup do komorové hrobky pod ním. Poll-na-Brón v překladu znamená „jáma zármutku" - v minulosti se zde pohřbívalo. Pohřbívány obřadně pouze kosti. Dolmen byl rituálně využíván pravděpodobně až do keltského období. Okolní krajina je kamenitou plání, pokrytou úlomky šedého vápence.

Poulnabrone
Poulnabrone
Poulnabrone


13.9.2005 pokračujeme do hrabství Mhaigh Eo (Mayo)

Pouť na horu Cruach Phádraig (Croagh Patrick) (765m)
Na západě Irska se nad jižním břehem Clew Bay tyčí kuželovitý vrchol Croagh Patrick - námět mnoha legend. Koná se na něj jedna z největších křesťanských poutí světa. 765 m vysoký Patrikův kopec je dominantou zdejší krajiny. Podle pověsti sem přišel v roce 441 svatý Patrik na své misionářské pouti Irskem. Vystoupil na vrchol hory, k níž zdejší pohané pociťovali jistou bázeň - věřili, že je vrcholek kopce obýván démony. Patrik 40 dní vrchol obýval, postil se a modlil za Iry. Po sestoupení byli obyvatelé přístupnější k jeho poslání a nechali se pokřtít. Na konci svého půstu Patrik opakovaně zvonil na Cloigin Dubh (Černý zvon), aby zahnal hady, žáby a další havěť. Zvon pak použil ještě v boji proti s duchy - černými ptáky. Rozlétli se v okamžiku, když hodil Cloigin Dubh mezi ně. Tak zbavil Iry zlých sil a nebezpečných zvířat.
Poutníci se i dnes vydávají po 37 km dlouhé poutní stezce s názvem Tóchar Phádraig, která začíná v Ballintoberském opatství a vede podél starověké pohanské cesty až na vrchol. 1. srpna se zde koná divoký festival s ohni a tanci, kterým se oslavuje svátek sklizně zvaný Lughnasadh (čti „lúnasa"). My jsme zvolili kratší verzi z Murrisku. Cestou míjíme sochu světce, která nám žehná na cestu. Následně stoupáme do sedla v nadmořské výšce 500 m, kde se napojuje původní stezka z Ballintoberského opatství. Musíme zdolat ještě 260 výškových metrů po velmi strmé kamenité cestě. Na vrcholu Croagh Patrick se tyčí kostel sv. Patrika.

Croagh Patrick
Croagh Patrick


14.9.2005 přesun do hrabství an Mhí (Meath) do údolí řeky Boyne

Kultovní místo a duše Irska Teamhair na Rí (Hill of Tara), dávné zasvěcovací místo je považováno za jedno z nejvýznamnějších královských center, se staršími i mladšími archeologickými nálezy. Především má kultovní význam. Díky své historii je srdcem i duší celého Irska a korunovačním pahorkem nejvyšších irských králů. Pochází z předkeltských dob a údajně bylo používáno až do 12. století n.l. Obřady zde zaručovaly spirituální spojení s bohy a bohyněmi za dob druidů a čarodějů. Každá provincie měla vlastního vládnoucího krále a na Taře bylo sídlo jednoho nejvyššího. Dnes už královsky nevypadá, čas a přírodní živly obrousily někdejší valy obou prstenců. Za velmi jasného dne můžeme z vrchu kopce – Tary – vidět polovinu provincií celého Irska.Kromě samotného kopce Tara je v okrsku také Dumha na nGial „The mound of the hostages" neboli Mohyla rukojmích - travnatý pahorek s nízkým portálem. Tento chodbový hrob pochází z doby kamenné a sloužil slavnému a nejvyššímu králi Cormacu MacArtovi k věznění zajatců z Connachtu. Vězně už nikdy nepropustil, v mohyle byli odsouzení do smrti.

Hill of Tara
Hill of Tara
Hill of Tara


Kámen osudu Lia Fáil, Túatha dé Danannové připluli před dávnými časy s velkým loďstvem do Irska a vzali zemi Fir Bolgům, kteří tam žili před nimi. Byli lidem bohyně Danu a jejich učení muži vládli velkými silami a všichni je ctili, jako by sami byli bohy. Vyznali se v nauce druidů, naučili se ji ve čtyřech městech severních ostrovů jménem Falias, Gorias, Findias a Murias. Přivezli si s sebou velké poklady svého kmene. Z Faliasu to byl Lia Fáil, neboli Kámen osudu. Dopravili jej do Tary a kámen pronikavě vykřikl pokaždé, když na něj dosedl právoplatný irský král. Kámen dodnes stojí na vrcholu kopce.
Lia Fáil

Mohyla a svatyně Loch Craobh (Loughcrew) - nedaleko od Tary a Newgrange najdeme malebný hřeben s výhledem, na kterém jsou poměrně velké hroby. Nejnavštěvovanější z vrchů je dobře přístupný Carnbane East, který je také sakrálně nejvýznamnější, a také nejzáhadnější. Pahorek na vrcholu je pohřební mohyla s hrobem „T". Na úpatí se nachází posvátný kámen Hag´s Chair ve tvaru sedátka. Kolem hrobky je několik zvláštních staveb, zřejmě též hroby. Mají však velmi individuální charakter a je každá jiná. Patrně jde tedy spíše o sakrální stavby (konkrétní rituály podle Ing. Kozáka jistě souvisely s odchodem člověka z hmotného těla). Na stěnách kamenů je působivá ornamentální výzdoba. Ta uvnitř chodbového hrobu souvisí s astronomickým účelem (dobře známé osvětlení chodby sluncem při zimním slunovratu v Newgrange zde má méně známou obdobu – osvětlení při obou rovnodennostech. Za východu slunce je v mohyle „T" zadní blok komory paprsky slunce celý ozářen...).

Loughcrew
Loughcrew
Loughcrew

15.9.2005 stále v údolí řeky Boyne...

Mohyla Newgrange – z Dublinu na sever do Droghedy a odsud kousek na západ. Prehistorická stavba, obří mohyla, byla po staletí považována za přírodní pahorek. Teprve roku 1962 započal archeologický výzkum v komplexu hrobek se nalezly vedle lidských kostí pozůstatky šperků a kultovních předmětů. 43 vertikálních kamenných kvádrů nese stropní desky a tvoří dvacet metrů dlouhou úzkou chodbu, vedoucí do hloubi pahorku. Ve středu je zakončena třemi komorami. Do kamenů jsou vyryty vlnovky a klikatice, dvojité spirály a další symboly. Kvádry jsou pevně spojeny, jsou zde odvodňovací žlaby. To zajišťuje sucho a konstantní teplotu uvnitř. Kdo byli lidé, pochovávaní tak výlučným způsobem? Nemuseli to být králové, kněží, ani náčelníci. Spíš neobyčejní lidé, nadaní prorockými či léčitelskými schopnostmi. Jednou za rok při zimním slunovratu ráno kolem deváté proniká oranžově zbarvený paprsek štěrbinou nad vchodem přímo do nitra hrobky. Světlo je po chvíli tak jasné, že osvětlí celou vnitřní komoru.

Newgrange obrub...
Newgrange
Newgrange
Newgrange


Mohyla Knowth - irská mohyla Knowth o 1,5 km dále je ještě záhadnější, než její velká sestra. Badatelé zde našli bohatou kolekci uměleckých předmětů, rytin a dalších symbolů, které zřejmě nesou, na rozdíl od jiných megalitů, jakési svědectví o časech svého vzniku. Bohužel však zatím nerozluštěné. Kameny v chodbách jsou zdobené četnými reliéfy. Záhadu tehdejší kultury ale spíše prohlubují. Jde o komplikované abstraktní obrazce, jejichž význam lze vykládat různě. Náboženské symboly? Matematické a astronomické výpočty? Lunární kalendáře? Či dokonce plán hlavního města Atlantidy podle Platónových popisů? Ze dvou chodeb z obřích kvádrů jedna míří na východ a je dlouhá 34 m, druhá, západní, má 40 m. Východní chodba uvnitř mohyly končí větší komorou, zatímco západní k ní směřuje, ale těsně před ní však uhýbá na sever... Mohyla byla patrně vystavěna okolo roku 3300 př. n. l. Je tedy ještě starší než egyptské pyramidy. Účel této monumentální stavby stále zůstává záhadou.
Knowth
Knowth


Hill of Slane – severně od Dublinu u města Slane, mýtický irský vrch, kde rok po příchodu do země (433) zapálil sv. Patrik velikonoční oheň na znamení porážky pohanského krále Lóegaira a obratu Irska ke křesťanství. Lóegair, sídlem v Taře, totiž o svátku jarní rovnodennosti (Ostara) zakázal jiné ohně na dohled od Tary (Hill of Slane je vzdálen 16 km) a snažil se Patricka zabít. Přesto se nakonec podvolil sám a nechal se pokřtít. Slane je také spojeno s postavou jménem Sv. Erc, údajně pohanským druidem, kterého Patrik také přivedl k víře a jmenoval prvním biskupem Slane.
Hill of Slane
Hill of Slane
Hill of Slane

16.9.2005 přesun do hrabství Chill Mhantáin (Wicklow)

Ghleann Dá Loch (Glendalough - anglicky Glen of Two Lakes, tedy Údolí dvou jezer) asi 50 km od Dublinu. Mezi dvěma jezery se rozkládají ruiny pozoruhodného klášterního areálu. Odedávna dodnes cílem poutníků.Příběh svatého Kevina je tu totiž stále živý (po svatém Patrikovi nejoblíbenější irský světec). Rád se v této odlehlé lokalitě oddával zbožným meditacím. Klášter několikrát vydrancovali Vikingové (a v roce 1398 i Angličané), pokaždé však byl obnoven. Dnes z něho zbyla kamenná věž a kamenné domy, poblíž věže hřbitov. Do věže se uchylovali obyvatelé vesnice v době ohrožení. Neměla vchod, vstupovalo se oknem po provazovém žebříku. Místo je významnou památkou z dob nástupu křesťanství v Irsku. U jezera Upper Lake trosky románského kostela Reefert Church (Righ Fearta – „pohřební pahorek králů"). Nedaleko vodopád Poulanass Waterfall a pozůstatky Kevinovy mnišské cely (St. Kevin's Cell) - nenápadná plošinka ohraničená kameny. Tzv. Kevinova kuchyně (St. Kevin's Kitchen) je jednolodní kostelík se strmou střechou a pitoreskní věžičkou, připomínající komín. Zde se kdysi druidové na Kristův pokyn dali pokřtít, aby jejich vědění mohlo být pod znamením kříže předáváno dál...

Ghleann Dá Loch
Ghleann Dá Loch...
Ghleann Dá Loch...
Ghleann Dá Loch...

Cela sv. Kevina, sedm let žil sv. Kevin jako poustevník, spával na převisu nad prudkým srázem u jezera (dnes známý jako Cela sv. Kevina).

Cela Sv. Kevina

Kříž sv. Kevina, 2,5 metru vysoký, vytesaný z jednoho kusu žuly. Někteří návštěvníci objímají spodní břevno kříže. Místní pověra totiž říká, že když vzadu pevně spojí prsty, vyplní se jim každé přání!

Kříž Sv. Kevina

Nám se vyplnilo přání zasvěcení do irských megalitických lokalit. Pokračujeme zpět do přístavu Rós Lair (Rosslare), kde se kruh naší týdenní pouti Irskem uzavírá...

Agrimonrix

Tagy: Menhir

Odběr novinek