Spytihněv I. (kolem r. 875 – 915) byl český kníže z rodu Přemyslovců, starší syn Bořivoje I. a jeho ženy Ludmily. Spytihněvovým mladším bratrem byl jeho následník na českém knížecím stolci Vratislav I.

Vlády v Čechách se ujal po smrti Velkomoravského knížete Svatopluka v roce 894. Poté se rodící český stát přibližně v roce 895 odpoutal od Velké Moravy a začal se orientovat na východofranskou říši, především na Bavorsko. V červenci 895 na sjezdu v Řezně se knížata z Čech v čele se Spytihněvem a Vitislavem poddala franskému králi Arnulfovi. Podporoval šíření křesťanství, připisuje se mu stavba rotundy sv. Petra a sv. Pavla v Budči a přebudování kostela Panny Marie na Pražském hradě. S dalším knížetem Vitislavem se dělili o vládu v Čechách.
Spytihněv je pravděpodobně také zakladatelem skupiny hradišť - Tetín, Libušín, Budeč, Mělník, Stará Boleslav a Lštění.
Po jeho smrti v roce 915 nastupuje jeho mladší bratr Vratislav I.