Mohylová pohřebiště, rovněž v kombinaci s plochými hroby v okolí mohyl z 6. až počátku 4. století př. n. l. znaky: hliněné nebo kamenné náspy mohyl, častěji dodatečné pohřby do starších mohyl, převážně žárový ritus, typická hrobová výbava keramikou, výjimečně "bohaté knížecí" mohyly s prestižní hrobovou výbavou importu, zlata a podobně;
Pravěkou mohylu zrekonstruovali archeologové Západočeského muzea v Plzni s kolegy ze Západočeské univerzity. Hrob ze střední doby bronzové je na ploše zhruba 13 krát 13 metrů u Stříbra, v lese nad Butovem.
Až do roku 1858 stály v poloze Na Dolinách (jihovýchodně od obce a jižne od silnice, nedaleko od obce Zátaví-Písek, 1,25 km JN od kapličky v obci) dvě mohyly o průměru zhruba 40 x 20 m a dvoumetrové výšce.
Významný nález v mohyle - úžasná železná sekyra s bronzovou rozšklebenou dračí tlamou se po více než 2500 letech dostala na světlo světa při archeologických vykopávkách mohyl v Rudickém lese u hájovny Bezděkov v letech 1903-05.
Na poli Na Hrobích (též Na Pěti záhonech, severně od spojovací cesty ze silnice z Manětína do Stvolny) bylo roku 1964 objeveno a v následujících letech prokopáváno pohřebiště.
V roce 2021 zde byla při výzkumu nalezena dlouhá mohyla, která ukrývala dva hroby z pozdní doby kamenné. S nedávným objevem v nedalekých Dušníkách představuje další rituální monument, jaké se v pozdní době kamenné soustředily v okolí tehdy posvátné hory.