Poklady ze středních Čech očima archeologa a konzervátora
Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy
19. Říjen 2019 - 29. Březen 2020
Cílem této výstavy je veřejnosti srozumitelnou formou sdělit, co se děje s nálezem, než se stane součástí muzejní výstavy, dlouhodobé expozice nebo než je uložen do depozitáře. Tento proces bude popsán v chronologicky navazujících krocích. Návštěvník se podrobně seznámí s jednotlivými úkony vedoucí k záchraně nálezu, od samotného vyzvednutí archeology po procesy restaurování a to na příkladu vzácných depotů z doby bronzové z oblasti Turska, Velkých Číčovic a Středokluk. Zároveň návštěvník bude moci získat i základní informace ohledně historických faktů, časovém zařazení a typologických zvláštnostech vybraných depotů nebo jejich částí. Propojením těchto dvou oborů, archeologie a restaurování, vznikají dva různé a velmi zajímavé pohledy na sbírkové předměty.
Myšlenka komplexního představení bronzových depotů (lidově nazývaných poklady) ze sbírek muzea, se zrodila již na konci roku 2015, kdy instituce zís-kala v pořadí již třetí nález tohoto typu. Podnětem k uspořádání výstavy byla i snaha depoty ukázat v širším kontextu jejich zpracování a uložení. Vznikl tak projekt koncepčně rozdělený do dvou, obsahově stejně významných linií. Bronzové poklady viděné očima archeologa a konzervátora.
Depoty jsou fenoménem zejména doby bronzové (2300/2200–750 let př. Kr.) a jejich ukládání za účelem úschovy, ochrany nebo jako rituální obětiny nabývá na významu a četnosti zejména s příchodem a znalostí výroby nové suroviny – bronzu.
Prvním z nálezů, který obohatil muzejní fond již v roce 1957, byly bronzové předměty z období kultury knovízské, uložené do země zřejmě v době 1100–1025 let př. kr. Nelze nezmínit, že analogie k nálezu bronzového cedníku z tohoto depotu z Čech neznáme a nacházíme je až v sousedním Německu. Druhým nálezem, předaným do muzea až po dlouhých 57 letech, je kolekce pěti bronzových nádob z katastru Velkých Číčovic. Jejich výjimečnost je dána zvláště, poprvé v Čechách doloženým, výzdobným motivem slunečních bárek, tažených vodními ptáky (labutěmi) a přítomností dosud neznámých typů nádob (konvice/džbánek s chybějícím víkem a amfora zdobená perlovcem). Majitel je, pro nás z neznámých důvodů, uschoval do země před více než 2 800 lety v období kultury štítarské pozdní doby bronzové. Posledním z představených souborů je depot z katastru obce Tursko předaný v roce 2015. Bez nadsázky můžeme říci, že různorodostí svého složení nemá na území Čech obdoby. Důvod jeho depozitu nám opět zůstal utajen, víme však, že k jeho uložení došlo v mladším období kultury únětické starší doby bronzové, tedy mezi lety 2000–1800 př. Kr. Výjimečné a mezi odborníky zvláště ceněné jsou bronzové slitky (ingoty), které z Evropy zatím nečetně známe až z přelomu starší a střední doby bronzové. Svoji exkluzivitu mají i tři zdobené lité bronzové dýky v pochvách z bronzového plechu, jejichž nejbližší analogií je již téměř 100 let starý nález bronzových dýk na pražských Kozích hřbetech.
Jana Klementová