V letech 166-180 došlo k velkým střetům germánského obyvatelstva s Římany, známým jako Markománské války.
Klid po předchozích bitvách byl narušen v roce 166, kdy odhadem 6000 bojovníků z kmenů Langobardů a Obiů vyrazilo z dolního Polabí, prošlo územím Markomanů a Kvádů a patrně při ústí Moravy proniklo do římské Panonie (dnešní Maďarsko), čímž byly zahájeny tzv. markomanské války. Ty byly ukončeny po dlouhých dvacetičtyřech letech v roce 180 tzv. Kommonovým mírem.
Fáze válek:
1. fáze 166 – pronikání Markomanů, Kvádů, Langobardů, Sarmatů… směrem k římské říši (172 pronikli až do Itálie)
2. fáze 172 – 175 – Expedicio Germanica prima (Římanům se podařilo zadržet pronikající Germány a uzavřít novou klientskou smlouvu. Germáni vyklidili pás podél Dunaje a nebránili stavbě limitu)
3. fáze 177 – 180 – Expedicio Germanica secunda (Římané pronikli daleko do země Kvádů, ale r.180 zemřel císař Marcus Aurelius a jeho syn Commodus uzavřel s Germány mír a stáhl se.)