Hradiště Vysoký vrch

Na svých letních toulkách kraj,em na západ od Prahy jsem v létě 2006 se synem Ondrou poblíž silnice Unhošť, Beroun objevil jedno z někdejších keltských sídlišť nejbližších Praze. Už při příjezdu do Unhoště z Prahy ho vidíte vlevo v dáli vyčnívat jako ostrov z moře křivoklátských hvozdů... Lokace: Obec: Malé Kyšice | Okres: Kladno | Středočeský kraj, | Region Křivoklátsko Expozice: Hradiště Datování: Doba bronzová | halštat,

Vysoký vrch je pravděpodobně hradištěm z mladší doby bronzové. Je na rozšířené ploše táhlého hřbetu který neobvykle strmě vystupuje z okolního lesa poblíž obce Poteplí (údolí potoka Kačáku).
Kelty sem nejspíše přitáhla skutečnost, že jde o dominantní místo s dalekým výhledem na krajinu od středního Boiohaema až po Doupovské vrchy na západě. Hradiště má rozlohu asi 1,5 ha a zaujímá téměř čtvercovou, k jihovýchodu mírně skloněnou plošinu s divokým skalnatým ostrohem na jihozápadě. Plocha je dnes porostlá téměř výhradně dubem. Dávní obyvatelé využili přirozenou nedostupnost místa. Vedle nepřístupného ostrohu na jihozápadě jsou i na severozápadním svahu skalní srázy. Na ostatních stranách byla kamenná, dnes již jen nepatrně zachovaná hradba. Příkop nebyl při archeologickém průzkumu pozorován. Oběžný val sleduje hranu plošiny, je široký 3 až 4, místy až 6m, vysoký většinou 0,5m, výjimečně až 2m. Dnes již běžnému pozorovateli díky vrstvě hlíny a humusu připomíná spíše terasu. Místo má však téměř pralesní charakter, padlé duby jsou zde patrně ponechávány zcela svému osudu a přírodním procesům. Díky tomu je možné v místě četných vývratů stromů pozorovat množství na povrch vyvržených drobnějších kamenů - jistě pozůstatků obvodového valu. Padlé stromy a rozeklané skály kolem dodávají Vysokému vrchu romantickou atmosféru - směřují sem kroky mnoha návštěvníků, přestože místo není na značené turistické trase. Archeologický průzkum ukázal, že původní hradba byla široká 2,75m. Představovala ji vnější a vnitřní zeď z kamenů do velikosti 50cm. Prostor mezi zdmi vyplňovaly drobné nasypané kameny. Původní výška ohražení mohla dosahovat 1-2m. Vstup a někdejší brána byly patrně na místě dnešního jižního vstupu- v místě nejsnadnějšího přístupu na plošinu. Mezi širokou plochou hradiště a skalnatým výběžkem na jihozápadě jsou patrné dvě terénní vlny. Pokud šlo o zbytky opevnění, vytvářely z výběžku nezvyklou opyš - neopevněnou ostrožnu hradiště, nacházející se vně valu. Dle mého soudu mohlo jít díky dalekému výhledu a velké koncentraci kamenných útvarů o posvátný okrsek, využívající přirozené energie některé ze skal. K této domněnce přispívá i fakt, že Vysoký vrch leží na spojnici mezi oppidem Stradonice a posvátnou horou Říp. Místo by si zasloužilo podrobnější psychotronický průzkum zdejších energií a případných linií...
Dnes se na počátku skalního bludiště nachází primitivní pyramidovitá rozhledna z trámů. Zde také kroky většiny návštěvníků končí. Pokud se však odhodláte dál, čeká vás krkolomná pěšinka mezi skalisky, která vás dovede až na konec ostrohu, kde kámen, borovice a vřes vytvářejí neobvykle magickou scenérii. Zažít zde západ slunce patří k nejsilnějším zážitkům, jaké se vám ve středních čechách dnešních dní mohou naskytnout...
Na Vysoký vrch je nejlepší přístup z klikaté silničky Unhošť - Nižbor, kde asi 1km za vsí Poteplí odstavíme auto na některou z lesních odboček vpravo a stoupáte lesem do vrchu, stejně jako pradávní obyvatelé těchto míst...

S využitím informací z knihy Encyklopedie hradišť v Čechách, kolektiv autorů, nakl. Libri, Praha 2003