Výlet za Germány 5

Řemesla

Od jílu k nádobě
Velmi významnou roli má také obyčejná hlína. Že si z Vás střílím? Kdepak! Už jsem Vám říkal, že sklizenou úrodu skladujeme v nádobách a právě nádoby a další keramika se vyrábí z jílu. Teď jsem vyřkl slovo keramika - co to je? Keramika je vlastně výrobek z pálené hlíny, jejímž základem je jíl, ke kterému se přidává ostřivo tvořené pískem, drcenými střepy, sláma nebo plevy. To všechno se přidává z důvodu dosažení vyšší pevnosti a aby při vysoušení a výpalu nedocházelo k praskání výrobků. A co všechno vlastně keramika je? Pod tím se schovávají výrobky jako nádoby, lžíce, naběračky, tyglíky na lití kovů, licí formy, závaží na tkalcovské stavy, přesleny, figurky, pekáče a také tvoří základ pecí. Postup výroby keramiky je dost náročný a poslední fáze, výpal je nejobtížnější, protože keramika musí být nejen velmi dobře vysušena, ale i vypálena, jen tak dokáže odolávat zubu času a opotřebení. To je také jeden z důvodů, proč nacházejí archeologové v zemi keramiku i po tisících letech v dobrém stavu. Užitková keramika jako byly např. misky, zásobnice, kotlíky, apod. se používají třeba k vaření a přípravě rostlinné potravy, k pití a uchovávání tekutin. K uskladňování zásob jako je obilí, ovoce, mouka, apod. máme nádoby větší nebo závěsné.
Zpracování dřeva
Dřevo - jeden z nejdostupnějších materiálů, který můžeme docela lehce zpracovávat. Ze dřeva se například staví domy, vydlabávají se lodě nebo nádoby, používá se k topení v obydlích, a také k výrobě dřevěného uhlí pro zpracování kovů. A jaké používáme nástroje? Strom se kácí pomocí železných seker různých typů a jich se také používá na hrubé opracování. Dalším nástrojem je poříz, dláta, pila, apod. K držení menších kusů se při jejich opracování používá zařízení podobné vašemu svěráku a soustruhu.
Kůže a kožešiny
Kůže se uplatňuje při výrobě opasků, vaků, štítů, potahů a také částí oděvů. Kožešinu zase používáme pro její tepelné vlastnosti. Zpracování není jednoduchou záležitostí, proto jen velmi stručně. Po jejím stažením ze zvířete na ní najdeme ještě zbytky tukové vrstvy, masa, chlupy, škáru a blány. To vše se musí za pomocí škrabadel odstranit. K odstranění chlupů naložíme kůži na několik dní do popela a chlupy jdou hned jednodušeji odstranit. Dále musíme kůži sušit a naložit do roztoku vyrobeného např. z dubových třísel.
Výroba dřevěného uhlí
Jsou dva druhy spalování dřeva - za přístupu vzduchu a bez přístupu vzduchu. První varianta - za přístupu vzduchu je běžné hoření a zůstává pouze popel. Při druhé variantě, bez přístupu vzduchu, se tlumeným zahříváním vylučuje voda a dochází k postupnému zuhelňování.
Jaký je tedy postup výroby dřevěného uhlí? Z borovicového nebo bukového dřeva uděláme hromadu, kterou přikryjeme vrstvou kůry, zelených větví, drnů a hlíny - tato hromada se nazývá milíř. Zapálíme a necháme velmi pomalu hořet. Musíme dbát na to, aby dřevo nechytlo plamenem, jinak by zbyla jen hromádka popela. Hromada dřeva nám vydrží hořet mnoho hodin a při velké hromadě i několik dní. Výsledkem je hromádka dřevěného uhlí, které potom využíváme při zpracování kovů.
Výroba dehtu
Dehet vzniká při zuhelňování dřeva a používal se k mazání, k impregnaci a mnoha dalším věcem. Jak získáme dehet? Zařízení na jeho výrobu se skládá ze dvou dílů. V horní uzavřené s dírami vespod, v nádobě je jemně loupaná březová kůra. Při zahřívání této nádoby docházelo k uvolňování plynu, který se zkapalňoval a usazoval ve spodní nádobě. Na stěnách se nám právě usazoval dehet.
Poznámka: U výroby dehtu se názory odborníků rozcházejí - dělali nebo nedělali Germáni dehet?