Devín - opevněné keltské sídliště, kde se setkal svět posledních Keltů a prvních Římanů a Germánů.
Nad soutokem Dunaje a Moravy, při brodu Jantarové cesty, vzkvétalo ve druhé polovině 1.st. př. n. l. na skalním bradle Devín opevněné keltské hradiště. jeho obyvatelé se věnovali řemeslné a obchodní činnosti, pod vlivem Norického království se zapojili i do obchodní výměny s římskou říší.
Strategická poloha Devína umožňuje přímou kontrolu dálkového obchodu záhy vyvolala zájem římské moci, která pronikala do střední Evropy. V období mezi léty 10 př. Kr. a 20 po Kr. zde vystavěli Římané několik staveb, mezi nimiž vyniká vícepodlažní dřevěná strážní věž. Tato vojensko-obchodní stanice zřejmě pokojně spolupracovala s původním keltským obyvatelstvem. Její prosperitu dokazují bohaté římské nálezy. Pohnuté události konce Marobudovy říše a pronikání Germánů na počátku dvacátých let 1. století znemožnily trvalé zapojení Devína do podunajských provincií.