6.10 Keltský rok | Keltské svátky

Popis čtyř nejdůležitějších keltských svátků

Čtyři největší keltské svátky

Imbolc
IMBOLC ohlašuje začátek druhé čtvrtiny roku. Tomuto období vládne irská bohyně Brighid, pramáti všech Keltů. Má trojí poslání: léčí a uzdravuje a je patronkou kovářství a poezie. Její jméno zaznívá také v pojmenování místní bohyně severní Británie – Brigantia. Brighid je po Patrikovi druhou svatou patronkou Irska.
Tento svátek se shoduje s dobou, kdy přicházejí na svět jehňata a ovce je kojí, což je ve skutečnosti základem významu slova Imbolc..

Beltine
    Svátek BELTINE oslavoval jasnou polovinu roku a lidé ho vítali s nadšením. Přezimující zvířata mohla být vyhnána na pastvu. Beltine byl zároveň oficiálním počátkem období válečných tažení. Beltine = „Ohně boha Beli“. Bůh Beli byl rovněž nazýván Belenus – Zářící.
    V předvečer Beltine byl v domě znovu rozděláván oheň. Tímto ohněm byly také zažehnuty dvě hranice a všechny domácí zvířata a lidé mezi nimi museli projít, aby se očistili od veškerých neduhů spojených se zimní polovinou roku. Polena z těchto ohňů se roznášela do každého domu a lidé jimi znovu zatápěli ve svých ohništích, předtím uhašených a vyčištěných. O zapalování májových ohňů dbali druidové.
    Beltine představoval všechno to, čeho si církev příliš nevážila a co tradiční církevní slavnosti nápadně postrádaly – lásku, sex, tanec a zpěv. Snoubenci a zamilovaní se podle starého zvyku vydávali v předvečer svátku ve dvojicích do lesů, takže se máj stal symbolem sexuálního zasvěcování a milostných her. Není bez významu, že svátek Imbolc, který se konal o 9 měsíců později, býval spojován s rozením dětí.

Lughnasadh
    Lughnasadh otevírá poslední čtvrtinu keltského roku. Svátek se odvozuje od pohřebních her, pořádaných irským bohem Lughem na počest jeho chůvy Tailiu; jeho jméno znamená „svazující povinnost Lughova“. Tailtiu byla pradávnou bohyní zemědělství, která prý zemřela při mýcení stromů, když chystala půdu pro obdělávání. V Irsku lidé očekávali toto období skutečně netrpělivě. Vždyť zatímco dosud přežívali ze zbytků z loňských žní, nyní se mohli radovat z dostatku. Lughnasadh zahrnoval čas žní, kdy všichni lidé pracovali na polích, aby pomohli sklidit obilí.
    Svatby se po žních konaly velmi často, protože drobní vlastníci půdy mohli určit, zda-li si budou moci v nadcházejícím období ženitbu dovolit. S Lughnasadhem bývalo spojeno obětování býka. Součástí oslav bylo rovněž mnoho her. Tento svátek symbolizuje hlubší svazek země s jejím lidem.

Samhain
Svátkem SAMHAIN (walesky – Nos Cyn Calan Gauaf) začínala zimní polovina roku. Keltové věřili, že bohyně Cailleach, udeří kladivem do země a ta až do příchodu jarního dne Imbolc ztvrdne na kámen. Za noci Samhain se otevíraly brány do světa mrtvých a živí mohli hovořit se svými předky. Řada obyčejů spojených se svátkem všech svatých, příp. s Halloweenem, má však stále mnoho společného s dávnou vírou v dosažitelnost zemřelých v tento den. Předci bývali považováni za studnici vědění a moudrosti. Svátky Samhain a Beltine byly považovány za dny, ve kterých bylo možné překračovat meze pozemského bytí.

Ren