Německý název se vžil v archeologické terminologii jako označeni pro typický terénní útvar, totiž valy s příkopem, ohraničující čtvercový nebo obdélníkový prostor.
Rozšířený názor, že jsou to svatyně s obětními šachtami a chrámky v současné době ustupuje mínění, že jde o opevněné obytné dvorce, přesto však je lze sotva považovat za běžná sídla. Spíše můžeme předpokládat, že je obývali jedinci či skupiny výjimečného postavení - mohli to být jistě velmoži či druidové; tomu by konečně odpovídaly i některé nálezy, jimž můžeme přiřknout kultovní charakter (např kamenná hlava héroa ze Mšeckých Žehrovic, dřevěné plastiky jelenů z Felbach-Schmiedenu v Badensku-Würtembersku apod.).
Autorka: PhDr. Jana Čižmářová, Keltové na Moravě
Rozšíření čtyřúhelníkových valů v Evropě
• Čtyřúhelníkové valy - Viereckschanze - znaky:
vymezení obdélníkovitého až čtvercového prostoru o výměře zhruba mezi 5 000 až 25 000 ctverečními metry, přímočarý běh valu sypaného na původní půdní horizont bez jakékoli vnitřní konstrukce se zašpičatělým příkopem, převýšená nároží, vchod s kůlovou konstrukcí (není nikdy orientovaný severním směrem) s nepřerušeným příkopem před ním, poloha na strategicky neexponovaném místě, často na okraji ekumeny regionu, specifická vnitřní zástavba, výhradně 3./2. století př. n. l., např. Mšecké Žehrovice, Markvartice, Ludéřov
PhDr. Jiří Waldhauser, CSc., Encyklopedie Keltů v Čechách
Keltové - Čechy, Morava, Slezsko
eshop.zdislava.cz
Ateliér Zdislava.cz