Keltoi 1994-2017

Keltové, doba laténská - Encyklopedie KeltůKeltové, doba laténská - Encyklopedie Keltů

Češov

Hradiště o rozloze zhruba 34 hektarů s akropolí, předhradím a zvláštním opevněním pramene, zvaně Prasečí rynk, bylo v souvislosti s až 14 m vysokými valy označeno za „nejmohutnější v Čechách".

Lokalizace : Okres: Jičín | Královéhradecký kraj
Období: Pravěk | Neolit | Eneolit | Doba bronzová | Doba železná | Keltové | Slované | Středověk | Popis lokality



Češov 1
Rozkládá se zhruba 2 km jižně od obce. Do povědomí archeologů děkana F. A. Vácha a hraběte Šlika vstoupilo již před rokem 1822. Za „kehickou ohradu" ho označil již roku 1865 J. E. Vocel, ačkoli dva soubory v libereckém a mladoboleslavském muzeu uložené keramiky Keltů ze 3./2.-1. století z vnitřního areálu opevnění byly publikovány až po více než sto letech. Naposledy nalezli na lokalitě laténskou keramiku P. Jenč (1992) a předtím V. Moucha (1966). Nelegální skupina lupičů zde nedávno s detektory kovů údajně vyrabovala depot bronzových náramků a zlaté mince. V roce 1970 se v literatuře ocitla (dodnes nepotvrzená) hypotéza, že na místě nepochybného raně středověkého hradiště z 8.-9, století mohlo na konci keltské civilizace Čech stát oppidum (nebo výšinné sídliště Keltů).

Češov 2-3 (?) - přibližně čtvrt kilometru východně od češovského hradiště se nacházejí dva obdélníkové náspy o rozměrech 128 x 58 a 143 x 66 m o výšce necelých tří metrů. Ačkoli z nich nepocházejí žádné s nimi související archeologické nálezy, byly srovnávány s keltskými čtyřúhelníkovými valy, což není pravděpodobné.

Češov 4 (?) - v těsném sousedství češovského hradiště došlo k identifikaci obdélníkového ohrazení, které bez pádných argumentů určovala archeoložka jičínského muzea jako tábor husitských vojsk.

Češov 5 - zhruba padesát až sto metrů východně od češovských valů byly v roce 1970 na zoraném poli nalezeny střepy ze 3.-1. století, nepochybně stopy sídliště Keltů.

Češov 6 - při rozšiřování silnice z obce do Liběšic na severozápadním okraji obce ohlásili liberečtí archeologové porušení tří objektů, které v červnu roku 1970 prozkoumal archeolog Vít Vokolek z královéhradeckého muzea. Jeden z nich, označený jako v zemi zahloubené lahvovité silo na uskladnění obilí, datoval autor výzkumu do 5.-4, století. Fragmenty keramiky, přesleny, mazanici, kostěná sídla vyrobená z jeleních parohů, dále zvířecí kosti náleží podle současných poznatků spíše do přelomu 6. a 5. století. Sídliště lze připsat „domácímu" předkeltskému obyvatelstvu.

Češov 7 - v okolí čp. 6 a na zahradě severně od něho zachytila archeoložka jičínského muzea v roce 1998 stavbou narušené sídliště. Zlomky nádob zařadila do 2.-1. století (Okresní muzeum a galerie Jičín).

Češov 8 (?) - v inventáři Národního muzea je pod číslem 27 285 a lokalitou Češov uložena zlatá keltská mince, třetinka statéru, která byla získána ze sbírky K. Buchtely. Možná ale jde o minci z depotu v Kopidlně.

Zdroj: Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách
Kniha velkého rozsahu od Jiřího Waldhausera shrnuje výzkum Keltů, co kde bylo nalezeno, poutavé vyprávění, stovky obrázků, 591 stran velkého formátu.



Dárci, sponzoři, dobrovolníci

Líbí se vám naše činnost? Děkujeme za každou Vaši podporu. Podívejte se na informace pro sponzory a dárce, jsou zde. Pro dobrovolníky jsou info zde, děkujeme. Seznam dárců. Budete-li chtít přispět, můžete tak učinit na uvedená čísla účtů, děkujeme.

Keltoi je členem

exarc-logocas-logo