Hrádecké hradiště se nachází na strategické poloze nad východním břehem Labe v České bráně je znám archeologické obci již po dvě století. V odborné literatuře je poměrně často uváděn jako velmi významná lokalita.
Účel hradiště je předmětem mnohaleté vědecké diskuse. V současnosti se přiklání k jeho variabilitě jak v prostoru, tak v čase. Spektrum hypotéz se pohybuje od upřednostňování sídelní funkce trvalého charakteru s možnou vazbou na výkon výrobních a produktově-distribučních aktivit – včetně metalurgie bronzu, s rolí v mocenském systému či obranným rázem až po areály navštěvované spíše kvůli svému symbolickému smyslu v sociálním systému tehdejšího člověka. Tyto různé role v minulé živé kultuře se v hypotézách nevylučují, připouští se jejich možná kombinace.
Mohutné hradiště je ze dvou stran chráněno strmými stěnami labského údolí. Z východu chráněno hlubokou strží, je přístupno ze severu. Tady stálo mohutné opevnění dvou linií valů a příkopů z kamene a hlíny. Částečně zničeno pozemními pracemi.
Výzkum v letech 2013-16 zkoumal především šestihektarovou plochu samotného hrádku obklopeného na téměř 600 metrech 70 metrů širokými a až 13 metrů vysokými valy. Na výzkumu Hrádku a s ním propojeným Tříkřížovým vrchem se podíleli odborníci na archeologii, geologii, geografii, hydrologii, astronomii a také na religionistiku. Cílem bylo mimo jiné určit, k čemu přesně pravěcí lidé rozsáhlé hradiště, pravděpodobně několik let, budovali. Hradiště nemělo vlastní zdroj vody a nenašli se ani žádné důkazy, že by bylo zastavěné. Je proto možné, že Hrádek u Libochovan plnil funkci refugia, neboli útočiště před nájezdníky. Nejvíce pravděpodobná je ale varianta, že Hrádek sloužil náboženským účelům.