Perun stál na čele slovanského panteonu - byl to vládce hromu a blesků, pán a dárce blesků, v praslovanštině "Ten, kdo silně pere.".

Atributem Peruna byla ohnivá sekera, která patřila mezi oblíbené zbraně Slovanů. Existuje hypotéza, že Perun patřil mezi válečné božstvo. Nejčastěji byl Perun spojován se starcem s dlouhým bílým vousem prohánějcíím se po nebi ve svém ohnivém voze. Je spojován s dubem, do kterého bojovníci z úcty vstřelovali své šípy a věštci z šumu jeho koruny předpovídali budoucnost. Do svatyň zasvěcených Perunovi byly dávány obětiny zvířecího charakteru a našli se také i lidské. Perunovi byl obětováván býk, zasvěcen kosatec a dub. V Perunově svatyni v Novgorodě plál oheň z dubového dřeva, který nesměl vyhasnout.

Zdroje:

Profantová N., Profant M.: Encyklopedie slovanských bohů a mýtů
Galuška L.: Slované doteky předků