Jevíčko - germánské pohřebiště

Průzkum pohřebiště z 2. století a germánského sídliště ze 4. století našeho letopočtu.

Během celého výzkumu bylo nalezeno přes třicet žárových hrobů ze starší doby římské a základy dvorce z pozdní doby římské. Zajímavým nálezem byl například bronzový knoflík z římské vojenské cibulovité spony.
Pod vedením odborníka na dobu římskou a dobu stěhování národů Eduarda Droberjara prozkoumávali lokalitu za zemědělským družstvem. Výzkum v těchto místech započal již v roce 2010 díky detektorovým nálezům Davida Vícha z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.
Jevíčské pohřebiště je díky letošním nálezům přesněji datováno do období kolem série markomanských válek, které proběhly v době vlády římského císaře Marka Aurelia. Na lokalitě byly objeveny nejen kovové nálezy, ale také stovky keramických fragmentů, jak z pohřebiště, tak ze sídliště z doby římské. Sídliště je charakteristické sloupovými kulovými jámami nadzemních halových staveb s orientací na sever – jih. Nacházejí se zde  i hluboké jámy z pozdní doby římské, kde je hodně materiálu. Importy, glazovaná římská mortária, keramika pozdně przeworská na kruhu točená. V lokalitě je patrné i sídliště z pozdní doby bronzové – kultura středodunajská mohylová. Objevují se i rituálně rozsekané žernovy, které sloužily jako ruční kamenné mlýnky na obilí. V letošním roce se našla první římská spona  z pozdní doby římské. Našly se i skleněné korálky, jeden z nich byl jantarový. V hrobech a ve vrstvách bylo přetavené sklo, přepálené fragmenty římské keramiky zvané terra sigillata a zlomky bronzových nádob.