Archeologové Moravského zemského muzea již léta prozkoumávají Krumlovský les, jednu z největších těžebních oblastí evropského pravěku. V době bronzové se tu masově těžila zdejší kamenná surovina - rohovec.
Nález svědčí o nesmírném rozsahu zemních prací při těžbě rohovců. V době bronzové zde musel být vyhlouben kráter o hloubce přes 5 metrů a po vytěžení opět zasypán rubaninou. "Smysl této práce byl výhradně společenský, patrně rituální, protože vytěžený rohovec se sice expertním způsobem rozštípal, ale výrobky se znovu naházely zpět do šachet a do hald," uvádí k tomu doc. PhDr. Martin Oliva, Ph.D., DSc., vedoucí Ústavu Anthropos a vedoucí výzkumu. Celkově jde o tisíce tun vytěženého a rozštípaného rohovce.
Vědci zjistili, že...
V dolech u Moravského Krumlova se dřelo i poté, co byly zcela vytěženy.
Po více než dvaceti letech letos archeologové nejspíš skončí s vykopávkami u Moravského Krumlova na Znojemsku, kde byly jedny z největších pravěkých dolů v Evropě. Těžil se v nich rohovec na výrobu pazourku. „A to i v době, kdy už nebyl vůbec potřeba,“ tvrdí Martin Oliva z brněnského Ústavu Anthropos. Odborníci míní, že dolování mělo v době bronzové a železné zřejmě společenský nebo rituální význam.
Na Krumlovsku mezi obcemi Vedrovice a Maršovice se dolovalo tisíce let. V době lovců a sběračů měl rohovec své opodstatnění, protože se z něj dělaly nástroje. „Vrchol těžby je však v době bronzové, kdy to už nebylo potřeba,“ říká Oliva. Ve druhém a prvním tisíciletí před naším letopočtem už člověk dělal nástroje z bronzu a později ze železa. Na Krumlovsku přesto lidé dál přemísťovali tisíce tun zeminy. Některé hřbety snížili až o několik metrů, zapustili do nich osmimetrové šachty, vytěžili rohovec a na místě ho rozštípali. Rubaninu na úbočí kopců pak nanesli zpět, aby stopy těžby skryli. „Jsou to fantastické okolnosti, obrovské kvantum práce odvedené pro nic za nic,“ uvedl Oliva. Podle něj byl význam této činnosti společenský či rituální, například jako cesta k předkům, od kterých si brali jejich potomci odkaz. Letos vědci ověřili, že hypotéza o odtěženém povrchu a jeho nanášení zpět v několikametrové výšce je správná. Podobné doly jsou i na Balkáně. Také zde byly později zasypány vytěženým materiálem. „Těžba měla sociální význam. Zřejmě šlo o to, aby se co nejvíce lidí zúčastňovalo práce, již někdo organizoval. Ten si tak upevňoval své společenské postavení. Dokázal, že něco takového, byť zbytečného, umí zorganizovat,“ míní Oliva.
Zdroj: MZM, čtk