Rastislav

Rostislav (Rastislav) - Panovník Velké Moravy v letech 846-870.

Svatý Rostislav (nebo také Rastislav, Rastic, Rasticlao, Rastislaus, někdy též Radislav či Ladislav) z dynastie Mojmírovců (datum narození neznámé – po 870, Bavorsko) byl v letech 846–870 druhým velkomoravským knížetem. Za jeho vlády se na území Velkomoravské říše uskutečnila cyrilometodějská misie. V říjnu 1994 byl pravoslavnou církví v Českých zemích a na Slovensku prohlášen za svatého. Slavnost svatořečení Rostislava proběhla 29. října 1994 v Prešově a 30. října 1994 v Brně, podle pravoslavného kalendáře má církevní svátek 28. října.
Díky vojenské výpravě, kterou podnikl v srpnu 846 Ludvík Němec (vládce východofranské říše) proti Moravanům se knížetem stal Mojmírův synovec Rastislav. Za vlády Rastislava došlo k upevnění knížecí moci a rozkvětu státu. V této době došlo také k pozvání slovanských věrozvěstů Konstantina a Metoděje na Moravu. Po celou dobu vlády čelili expanzi východofranské říše (roku 855, 864 - obléhání Rastislava ve městě zvaném Dowina, zřejmě dnešní Devín u Bratislavy).
V letech 853-854 obsadil území mezi Dunajem a Dyjí, roku 856 značnou část Čech a v roce 861 Panonii od knížete Pribiny, který v bojích padl. V roce 862 dorazilo jeho poselstvo do Konstantinopole k byzantskému císaři Michalovi III. s žádostí o poskytnutí křesťanské mise. Díky této žádosti na Moravu dorazili Konstantin (Cyril) a Metoděj.
Rastislavova vláda byla ukončena v letech 869-870 zradou, kdy Frankové využili touhy po vládnutí Rastislavova synovce Svatopluka. Ten svého strýce zajal a vydal do rukou Karlomana (východofranského vládce). Po soudu v Řezně v listopadu 870 byl Rastislav oslepen a dožil ve franském zajetí v Klášteře sv. Jimráma (sv. Emeramma) v Řezně. Roku 1994 byl pravoslavnou církví kanonizován.
Po Rostislavově likvidaci započal pak na Velké Moravě spor o vládu, kterou si nárokoval Svatopluk (který pak byl nakrátko rovněž vězněn Franky), nicméně Ludvík Němec svěřil správu nad slovanským státem franským markrabím Vilémovi a Engelšalkovi.