V roce 1869 byl v jeskyni Moravského krasu při těžbě písku objeven velmi významný nález - bronzový býček se železným a skleněným zdobením.
Datování - významný nález figurky býka, velkého množství bronzových výrobků, kostí asi 40 lidí, 200 nádob, zlaté šperky, atd. spadá do 4. století př. n. l. - konec halštatu.
Při výzkumu prováděného J. Wankelem byly nalezeny dvě žároviště u severní stěny jeskyně. Jedno se zuhelnatělým dřevem, obilím, železnými sekerami a střepy velkých zásobnic a druhé, větší, zavalené velkými kameny, se zbytky vozu, asi 40 lidskými kostrami, zlatými, bronzovými, sskleněnými a jantarovými ozdobami, tkaninami, rohožemi a hromadami obilírůzných druhů. Kostry patřily většinou mladým ženám, některé neměly hlavy, jiným scházeli údy. Dále tam byly nalezeny dva trupy koní bez hlav a nohou a množství rozštípaných kostí prasat, hovězího dobytka, ovcí a koz. U jižní stěny nedaleko většího žároviště bylo dláždění a na něm hromada lidských kostí, kostra muže a prasete. Kolem ležela bronzová vědra, pánve a kotle se zuhelnatělým obilím a lidskou lebkou. Na jakémsi oltáři z kamenů leželo zuhelnatělé obilí a v něm dvě uťaté ženské ruce s náramky a prsteny a pravá půlka rozseknuté lebky, kolem bylo množství keramiky s obilím a zvířecím masem. Našel se i pohár vyrobený z lidské lebky. U jižní stěny byla kompletní kovárna s množstvím nářadí (kladiva, kleště, dláta, kovadlina, aj.), ronzové a železné suroviny i nedokončené výrobky. Mnoho nalezených výrobků bylo vyrobeno jinde.
Co se v jeskyni stalo se může vykládat několika variantami - vyvraždění skupiny obchodníků, kteří se zde ukrývali, dlouhodobé využívání obětiště, zřícení stropu jeskyně, požár, apod. V každém případě se jedná o objev patřící mezi nejvýznamnější v Evropě, který přinesl důležité svědectví o úrovni tehdejší řemeslné dovednosti a o materiální úrovni vládnoucí vrstvy v závěru doby halštatské.
V Jižní síni byla nalezena nejstarší kresba na Českém území, viz článek Nejstarší jeskynní kresba v ČR je v Býčí skále
Fotogalerie: